Úterý 22. května 2018
Vložil vlisni.cz on May 10, 2018
Ilustrační foto (zdroj: autor článku)

Vážení spoluobčané Líšně,

Myslivci Myslivecké společnosti STARÉ ZÁMKY, z.s. informují při příležitosti měsíce Června - měsíce myslivosti, o skutečnostech, se kterými se při jarních procházkách přírodou v bezprostředním okolí Líšně můžete setkat. Nejinak tomu je i v letošním roce. V poslední době je ve všech pádech skloňována souvislost černé zvěře s výskytem afrického moru prasat, prozatím v ČR zjištěného v loňském roce na zlínsku a možnostmi jeho přenosu, včetně vlivu na velkokapacitní chovy prasat a současně i výskyt Aujezdského choroby na území ČR.

Příčinou přemnožení černé zvěře je souhrn faktorů, odrážejících se v neodpovědném přístupu k řešení zemědělské rostlinné výroby, kdy bylo upuštěno od zažitého způsobu využívání polních ploch pro pěstování plodin, který preferoval rozmanitost osevu a tzv. trojpolní hospodaření. Velkoplošné pěstování obilovin bylo nahrazeno pěstováním ekonomicky výnosných plodin, mezi které je nutno především zařadit kukuřici, luštěniny a řepku olejnou. A zde je potřeba hledat podstatu problému, ne v činnosti myslivecké veřejnosti, která si za ne malé finanční obnosy pronajímá honitby za účelem chovu a lovu zvěře. Účelem myslivosti není chovat velké počty zvěře, ale zasazovat se o dosažení přiměřených počtů zvěře na dostatečně úživných plochách, aby na straně jedné zvěř nestrádala, na straně druhé, aby nepáchala nadměrné škody na lesních kulturách či polních plodinách a na straně třetí, aby byla aspoň občas v přírodě i vidět. Nelze nevzpomenout, že myslivost je koníček a zájmová činnost, ne nějaká činnost výrobního či jiného charakteru, tudíž je provozována po pracovní zaměstnanecké době a zároveň je limitována i povětrnostními podmínkami. Výše uvedenými negativními okolnostmi, vztahujícími se ke společenskému postoji ve vztahu k tvorbě životního prostředí, došlo k podstatné změně podmínek lovu. Velké plochy oseté kukuřicí či řepkou olejnou skýtají prakticky půl roku bezpečný úkryt a bezpracné obstarávání žíru ne pro jednu, ale několik tlup černé zvěře, jejíž noční akční rádius činí cca 40 km. Pro neznalé se tato vzdálenost jeví jako přehnaná, ale léty získané zkušenosti o pohybu černé zvěře, uváděný údaj potvrzují. Co to znamená v praxi? Například to, že vodící bachyně přestávají plnit svou roli, neboť ve skrytu vysoko vzrůstových plodin neochrání mladší bachyně před oplodňujícími kňoury, tak jako to byly schopné činit v přehledném lesním terénu a dokázaly dotěrné kňoury nesmlouvavě fyzicky odbývat. Dá se říci, že byly jedním z faktorů regulovaného „kontrolovaného“ plození mláďat a udržování únosných početních stavů.

Proč vlastně informujeme o tomto stavu? V souvislosti se skutečností, že měsíc červen je oprávněně považován za nejkrásnější měsíc celého roku, kdy dochází k plnému rozvoji růstu přirozené zeleně a k přirozenému vývoji reprodukce mláďat, přirozeně dochází i ke zvýšenému zájmu občanské veřejnosti o pohyb a pobyt v přírodě. S ohledem na možné ohrožení zdraví člověka chceme upozornit, že s podobnými situacemi přinášenými mediálními prostředky v exkluzivních zprávách o „divočácích“, se člověk již může setkat i v lesních porostech na katastru Líšně. Spatřovat samostatné kusy samčího pohlaví černé zvěře či tlupu bachyní se selaty v ranních, dopoledních či odpoledních hodinách v lesním komplexu v bezprostřední blízkosti Líšně již není výjimečností. Problém přemnožených divočáků se všemi možnými negativními průvodními jevy se již bytostně týká i občanů Líšně. Podnětem do akademické debaty by mohl být dotaz, zda nelze nepříznivý současný stav přičítat i nadměrnému přenášení rozsahu rekreační činnosti obyvatelstva např. turistice, cyklistice, jízdě na koních, kynologii, „čtyřkolkářství“ či „amatérskému motokrosu“ atd. do přirozeného přírodního prostředí zvířat a zvěře, čímž dochází k jeho neustálému zmenšování a k vytlačování divoce žijících populací mimo něj, tedy i do obydlených oblastí.

Smyslem výše uvedeného líšeňští myslivci chtějí pouze připomenout, že krásy přírody se vším všudy mohou být pro mnohé nezapomenutelným krásným zážitkem, ale ve smyslu i jiného úhlu pohledu, pro některé nezapomenutelnou negativní celoživotní zkušeností. Ve světle mediálními prostředky publikovaných událostí spojených s nákazou africkým morem a možnostmi jeho přenosu , nedoporučujeme návštěvníkům lesa realizovat dobrodružný způsob pohybu mimo lesní cesty za účelem nalézání padlin černé zvěře z důvodu možného inkasování nálezného. K vypořádání se s nákazou černé zvěře africkým morem je vydáno Mimořádné veterinární nařízení obsahující specifikaci činnosti pro případ nálezu tzv. kadaveru, včetně uvedení podmínek pro výplatu nálezného.

Za členy MS“ STARÉ ZÁMKY“
Ing.Drábek Miroslav

Kategorie: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Ochranu proti SPAMU