Úterý 18. června 2019
Vložil admin on April 14, 2011

clanekHurá, jaro je tady! Těmito slovy přivítalo divadlo Andromeda malé návštěvníky Dělňáku. Děti, které přišly za pohádkou z mateřských a základních školek z Líšně a okolí se zábavným podáním dozvěděly, jaké zvyky dodržovali lidé o nedělích mezi masopustem a Velikonocemi.

Program byl veselý, plný živých písniček. Hlavní představitelé Andrea Sousedíková a J.Dodo Slávik, nenechali dětem ani trochu prostoru k nudě. Na pódiu se tancovalo, děti si společně s herci zahrály v pohádce, zasoutěžily si ve vědomostních hrách, někteří si záslužně odnesly vítěznou odměnu a hlavně hezký pocit z hezky stráveného dopoledne s pohádkou.

Děti byly poučeny, že Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky, že velikonočním obdobím je nazývána doba, která následuje bezprostředně po masopustu, což je veselý svátek a poslední příležitost pořádně se najíst masa. Masopust začíná na svátek Tří králů a jeho ukončení je tedy závislé na datu Velikonoc. Tato doba je rozdělena na šest postních nedělí.

První postní neděle-černá, liščí, pytlová nebo pučálka
Třetí název “liščí neděle“ byl odvozen od zvyku. Matky tajně v noci napekly dětem preclíky a zavěsily je na barevných stužkách na vrbové proutky na zahradě. Ráno dětem pověděly: ,,Jděte se podívat na zahradu, běžela tudy liška a ztratila tam preclíky“. V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a nikdy je prý nebolely zuby.

Druhá postní neděle-pražná, sazometná
Druhou neděli se hospodáři scházívali, aby rokovali o zemědělských pracích. K pohoštění jim ženy chystaly starodávný postní pokrm ,,pražmo". Bylo to jídlo upravené z nedozrálých zrn obilí, z upražených i neopálených klasů. Druhá postní neděle byla také dnem, kdy se smýčilo, bílilo, uklízelo, mylo nádobí, proto také nese název sazometná.

Třetí postní neděle-kýchavá
Pověry jsou sice jen pověry, ale říkalo se, že kdo v tuto neděli třikrát za sebou kýchne, bude celý rok zdráv. V jiném kraji však měl tento název zcela jiné vysvětlení. Kolikrát kýchneš - tolik roků budeš žít, ale i kolikrát kýchneš - za tolik let umřeš.

Čtvrtá postní neděle-družebná
Velmi důležitá byla tato neděle pro svobodné dívky. Název totiž můžeme také odvozovat od obyčeje, kdy chodí družba s ženichem do domu, kam chce na velikonoční pondělí přijít na námluvy. Říkalo se tomu také předběžné námluvy.

Pátá postní neděle-smrtná
Neděle smrtelná někde také černá. Ve slovanském světě byl obecně rozšířen zvyk vynášení smrti (Morena, Mařena, smrtholka). Figurína nesená na tyči byla nejčastěji zhotovená ze slámy a z hadrů, na krku pověšené korále z výdumků vajec a hlemýžďů (vyjadřující smrt), obličej pomalovaný barvou a dozdobena pentlemi a papírovými kytičkami. Pak byla v čele průvodu, za popěvků vynesena z vesnice ven. Zde byla podle zvyků toho kterého kraje vhozena oblečená, či svlečená do vody nebo spálená, jinde svržena ze skály nebo zahrabána do země.

Šestá postní neděle – květná, beránková
Květná neděle je dnem, kdy si připomínáme památku slavnostního vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, tak jejich úlohu převzaly větvičky jívy - ,,kočičky". Lidé v tento den na sebe oblékají nejlepší, či nové šaty. Nesmělo se péct, aby se nezapekl květ, protože potom by se neurodilo ovoce.

Co říci závěrem? Choďte s dětmi na pohádky, zpříjemníte si s nimi den.

obrazek obrazek

 

Kategorie: