Pondělí 24. února 2020
Vložil admin on November 12, 2010

 

Tato malá osada leží mezi Líšní a Slatinou směrem k Podolí. V současnosti se jedná o dlouhou ulici v polích s názvem Malečkova. Na jejím konci je kolem 10 domků. Stále obydleny jsou snad jen dva. Tato část Líšně nemá podle ing.V.Moravce, místostarosta UMČ, ani vodovod. Proč taková malá osada v polích vznikla a jak zasáhla do historie Líšně? Dalo by se říci, že vznikla v blízkosti staré cesty vedoucí z Brna na Olomouc. Původně zde stával jen zájezdní hostinec poskytující služby pocestným. Časem vznikla malá osada, která zde stojí dodnes. Významnost této osady postupně zanikala po vybudování císařské cesty. Hostinec se ocitl mimo hlavní cestu a stal se málo navštěvovaným. Příkaz k vybudování nové cesty dal Karel VI, aby spojil Vídeň, Brno a Olomouc. Jednou z velkých ran pro význam osady byl rok 1751, kdy Marie Terezie vydala vyhlášku, jež upravovala budování cest. Silnice se zlepšily a provoz se přesunul na kvalitnější komunikaci.

Jedna zajímavá vzpomínka z historie se týká publikace ,,Památník věnovaný ku poctě padlým a zemřelým občanům líšeňským ve světové válce 1914–1918“ vydaném v roce 1922. Na straně 28 je uvedena zmínka o kapličce stojící v polích nad Slatinou, v níž byla umístěna olejomalba na dřevě z roku 1725. Obraz znázorňuje převrácený kočár a do něj zapřáhnuty dva páry koní. Vedle kočáru leží tělo muže a celou krajinu ozařuje blesk. Údajně tento obraz vykresloval neštěstí, které se na tomto místě skutečně stalo. Kaplička stojí dodnes ukrytá v zahradě v blízkosti ulice Ostravské.  Spojení Kandie s Líšni není jen ”cestou necestou“. Původní cestu bychom dnes zřejmě našli v polích za ulicí Holzovou směrem na Podolí. Na rozcestí dodnes stojí křížek (v blízkosti věže mobilního operátora). Tu novodobou cestu by jste našli těsně před mostem přes ul. Ostravskou – výpadovka na Ostravu, dnes ulice Malečkova. V pověsti„ Výprava Líšňáků proti Napoleonovi“ (publikované v Líšeňských novinách v říjnu 2009/ str. 13) najdeme spojitost Líšně s Kandií v humorném podání. Eduard Elpl ve svazku vydaném v roce 1922 se zmiňuje, že zde pravděpodobně měl svůj hlavní stan Napoleon. Píše o stole, u kterého sám císař jedl a pracoval. Údajně byl tento stůl uložen na zámku v Líšni a je tam dodnes (1922). Mgr. Josef Trávníček se o stolu zmiňuje ve své práci „Lidová slovesnost v Brně-Líšni v pramenech 19. a 20. století“ vypracované v roce 2006. Na straně 76 uvádí: „Napoleonův stůl - … Památek na samotného císaře Napoleona je několik, E. Elpl se zmiňuje o trámu na půdě hostince Kandia, do něhož sám vojevůdce vyřezal motiv kalicha a hostie. Tentýž text odkazuje k existenci stolu, u něhož Napoleon pracoval a jedl. Dle těchto odkazů, vypravěčské tradice i písňových textů, je vidět, že napoleonské problematice byla v regionu věnována veliká pozornost.“ V poznámce pod čarou uvádí k textu další informaci: (Líšeňská kronika, s. 250:) „Stůl, u kterého pracoval Napoleon I. na Kandii, před bitvou u Slavkova v r.1805. Stůl je majetkem velkostatkáře Belcrediho, dosud se nachází na zámku líšeňském v kamenném sále. Na zásuvce je následující tištěný nápis: Na tomto stole Napoleon Bonaparte, císař Francouzů, v noci prvého prosince roku 1805 před památnou bitvou u Slavkova v hostinci Gandia, patřící k Líšni, psal a pojedl….“ Kandie je a byla součástí Líšně. I když se dnes jedná o ulici uprostřed polí, jistě v minulosti sehrála svoji důležitou roli. Kdo ví, jestli trám na půdě hostince nesl známky o návštěvě samotného Napoleona, jestli se líšňáci posílení lihovinou opravdu pokusili Napoleona přepadnout na cestě z hostince.

Odkaz na mapu

Kategorie: