Divadlo Líšeň si připomíná patnácté výročí od prvního Festivalu divadla Líšeň.

První ročník nazvaný  „Probuzení ze sutin“ vznikl s jasnou ideou – odvrátit chystanou demolici Dělňáku v Líšni, který od konce 80. let chátral v důsledku nedokončené rozsáhlé rekonstrukce.  Na sklonku roku 1999, kdy se o něm dozvěděli členové divadla Líšeň, bylo o jeho demolici prakticky rozhodnuto poté, co líšeňská radnice nenašla pro zchátralý objekt využití.

V této situaci otevřelo divadlo Líšeň debatu nad možností obnovy kdysi věhlasného kulturního stánku a jeho navrácení původnímu účelu, se kterým jej dobrovolnicky vybudovali obyvatelé Líšně ve 30. letech minulého století – poskytnout prostor pro zázemí a rozvoj místního tvůrčího kulturního dění. Stanovisko radnice bylo nejednoznačné, ovšem zásadní zřejmě bylo, že myšlenku obnovy Dělňáku přijal za svou tehdejší starosta Líšně Jiří Vondál.

Média zareagovala a problematiku kulturního líšeňského stánku zveřejnila a přenesla do povědomí celého Brna. Desítky dobrovolníků naplnily tunami suti, prachu a zbytků z „rozebraného“ původního vybavení domu několik kontejnerů, které zajistila městská část. Festival se uskutečnil 11. – 13. 10. 1999, během tří dnů se odehrálo několik inscenací divadla Líšeň a jejich přátel, uklizenou zříceninu vyzdobily výstavy. Dělňák navštívilo několik set hostů prvního Festivalu divadla Líšeň. I díky mediálnímu ohlasu se lidé začali o Dělňák zajímat a na sklonku téhož roku se na jednom ze zasedání zastupitelstva „těsně“ rozhodlo o tom, že dům bude zachován a opravován.

Ze spontánní akce se stala tradice líšeňských festivalů. Od roku 1999 do roku 2008 divadlo pořádalo v letních měsících v Dělňáku koncerty, divadelní představení, výstavy, filmová promítání a dílny, které vrcholily několikadenním festivalem. Postupně opravující se dům poskytoval nezaměnitelnou a neopakovatelnou atmosféru několika set akcím, které se tu udály. Původní myšlenka zviditelnění a záchrany Dělňáku se rozšířila o další záměr ­– přivézt do Líšně významné evropské soubory, které divadlo potkávalo během svého účinkování na mezinárodních festivalech. Diváci tak mohli v Líšni zhlédnout (kromě tuzemských zajímavých kapel a divadel) soubory např. z Německa, Holandska, Francie. Jednotlivé ročníky festivalu dokumentovala Česká televize.

Během třinácti festivalů divadla Líšeň se navázaly vazby mezi tvůrčími místními lidmi, spolky a organizacemi a čím dál intenzivnější spolupráce vedla ke vzniku iniciativy Líšeň sobě, další řady Festivalů Líšeň sobě, pořádání Ostatků a dalšímu rozvoji společných aktivit zasahujících kromě kulturní oblasti i širší veřejný prostor.

Fakt odvrácení demolice Dělňáku vnímáme jako významnou a inspirativní aktivitu, jako důkaz toho, že otevřená komunikace mezi občany a radnicí je možná a může pozitivně ovlivnit dění v obci - nalézt východisko ze zdánlivě neřešitelné situace.

Patnáctileté výročí události prvního ročníku Festivalu divadla Líšeň „Probuzení ze sutin“ si divadlo Líšeň připomene neformální akcí. Smyslem tohoto setkání je kromě vzájemného kontaktu a komorního kulturního programu také shromáždění materiálů –dokumentů, článků, fotek, videozáznamů, ale i vzpomínek na neopakovatelnou atmosféru prvních festivalů. Vyzýváme tedy všechny, kteří mají jakékoli materiály týkající se festivalů, aby přišli, ozvali se - pavla@divadlolisen.cz a společně s námi oslavili odvrácení demolice Dělňáku i řadu Festivalů divadla Líšeň a vůbec vzepětí občanského života v Líšni.

O Dělňáku také plánujeme ve spolupráci s Kulturním centrem větší veřejnou akci v prosinci, během níž chceme zmapovat celou dosavadní historii Dělňáku a zveřejnit materiály i ze starší historie, které se podařilo shromáždit díky iniciativě Líšně sobě v rámci cyklu Paměť Líšně.

Materiál mapující historii Dělňáku budeme postupně zveřejňovat na www.vlisni.cz. 

za divadlo Líšeň
Pavla Dombrovská