Pondělí 30. listopadu 2020
Vložil vlisni.cz on May 29, 2015
Vzkaz (autor: Eva Melo)

Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

zhruba dva měsíce po skončení výstavy Žena-Mozaika a téměř týden po zveřejnění zápisu zasedání kulturní komise Brna-Líšně bych ráda veřejně otevřela několik otázek, které vyplynuly z reakcí na tuto výstavu.

Výstava Žena-Mozaika byla v KC Líšeň vystavena v březnu tohoto roku  a která měla vernisáž v rámci oslav MDŽ, které spoluorganizovaly NESEHNUTÍ, obor genderová studia z Masarykovy univerzity, G.I.C. Nora, o.p.s. a Spolu Out. A já jsem její kurátorkou a spoluautorkou.

Tato výstava vyvolala silnou reakci u předsedkyně kulturní komise Líšně Hany Sosíkové, která se k  výstavě na zastupitelstvu dne 24. března 2015 vyjádřila následujícím způsobem:

„Ráda bych, aby radní zhodnotili, zda by nebylo vhodné, aby každý vystavující nebo budoucí vystavující, který chce prezentovat svoje práce, předkládal kulturní komisi k posouzení, co bude vystavovat. (...) Je to veřejný prostor a podle mého názoru všechno má mít svoje meze.“

 Více v přiloženém videu

O výstavě se jednalo i na následné Kulturní komisi městské části Líšeň, ze které vzešly následující závěry:

Pokud autor vystavuje své dílo, které je svým obsahem, či ztvárněním neobvyklé a pro návštěvníky veřejných prostor kontroverzní, má zvolit jak prostory tomuto projevu odpovídající, tak i diváka, kterému je tento způsob vnímání a vyjadřování blízký. Vzhledem k tomu, že vstupní hala Dělňáku je částí veřejného kulturního stánku občanů Líšňě (všech věkových kategorií, odlišných vnímání, cítění a náboženských přesvědčení), kteří zmíněnou budovu navštěvují z různých kulturně zaměřených důvodů, dávám návrh (lépe je problémům předcházet než je následně řešit), aby případné výstavy obsahující kontroverzní exponáty, např. realisticky pojatá aumělecky zpracovaná, detailní zobrazení intimních částí lidského či zvířecího těla, byla v prostorách Dělňáku vystavována v komornějším prostředí, např. prostora I. patra. Takto pojatá výstava by měla být doplněna komentářem samotnéhoautora i vystavujícího, tak, aby každý návštěvník, dostal možnost (z hlediska svého vnímání), záměru a vizi autora - dílům porozumět a získal tak možnost svobodné volby, zda si výstavu prohlédne.“

Dostáváme se tak do situace, kdy v Líšni je de facto cenzurován umělecký projev a tento stav považuji za nepřijatelný. Nyní už se nejedná o výstavu, kterou jsme spoluutvářela, ale o nastavení nebezpečného trendu v tom, kdo může posuzovat co je a co není umění, a jak je možné tohle umění prezentovat. Ve svobodné společnosti je vždy určeno, kdo za umělecký projev a jeho vystavení nese odpovědnost. V první řadě je to autor či autorka díla. Za vystavení díla pak odpovídá kurátor/ka daného prostoru, pokud není tak vedení daného výstavního prostoru. V tomto případě spadá kompetence co, kdy a jak se bude vystavovat plně pod ředitelku KC Líšeň, která se řídí zřizovací listinou instituce.

Zásahy ze strany politického orgánu, jakým Komise kultury v Líšni je, považuji za nepřijatelné.

Ráda bych proto nad nastalou situací vyvolala debatu a ráda bych, aby těmto otázkám věnovala pozornost i následující jednání Kulturní komise a jednání zastupitelstva Líšně. A vznáším do ní následující otázky:

  • Došlo nějakým způsobem k porušení vymezených pravomocí ředitelky Margity Rumenové či zřizovací listiny KC Líšeň?
  • Bude se na základě přijatého usnesení Kulturní komise zřizovací listina KC Líšeň měnit?
  • Považuje Kulturní komise a Zastupitelstvo Líšně první patro Ďelňáku za vhodný výstavní prostor? A má k tomuto názoru nějaké podklady?

Pokud vím, v Líšni prakticky neexistuje vhodný výstavní prostor pro tzv.“mladé umění“. Tedy umění, kde se mohou objevit i akty, což je v kontextu moderního umění naprosto běžná věc. Myslela jsem si, že je Dělňák svobodnou kulturní platformou především obyvatel Líšně a že není profilován pouze určitým směrem, který navíc nikdo nedefinoval. Mýlila jsem se?

S pozdravem

Eva Cacková
evamelo.cz

Ukázka prací na: http://www.evamelo.cz/index.php/blog

Kategorie: 

Komentáře

Domnívám se, že politikům nepřísluší vyjadřovat se k obsahu, kvalitě či vhodnosti nějakého umění, a to ani, pokud jsou odborníci v oboru. Každý má totiž jiný vkus. Kdyby záleželo jen na nich, tak by se nám mnohá dnes významná díla ani nedochovala. A posuzovat díla preventivně je už zcela nepřiměřené. Na nějaké excesy pamatují naše zákony a dají se řešit ex post.
Politici by se měli zajímat hlavně o to, zda instituce pod jejich dohledem plní svoji funkci a dobře hospodaří. Proto jsem se jako zastupitel k této věci nevyjadřoval, i když sdílím Vaše obavy a v zásadě souhlasím s vystoupením kolegy Merty na zastupitelstvu.
A vystavovat by se mělo tam, kde to někdo uvidí…
Martin Příborský (ODS)

Zdravím všechny,
proti paní Sosíkové na zastupitelstvu jsem vystoupil s tím že cenzura v jakékoliv podobě je nepřípustná. Už vůbec ne od kulturní komise, která sice sdružuje všechny strany zastoupené v ZMČ, ale hlavně je poradním orgánem RMČ jmenovaná právě RMČ. Takže přímý vliv politiků. S tím zásadně nesouhlasím. Kulturu a vhodnost mají řešit lidé k tomu povolaní, ne politici.
V zásadě si myslím, že se s Martinem Příborským na této situaci shodneme.

Nemůžu se nezeptat: kdo se tedy může vyjadřovat k obsahu, kvalitě či vhodnosti nějakého umění? Obyčejný člověk ano? A politik není obyčejný člověk? Kdy vy se na věc díváte jako lidé a kdy jako politici?
Pokud se vrátíme na začátek, celá kauza začala stížnostmi občanů Líšně. V tom případě se tím už musely příslušné orgány zabývat, jelikož výstava byla umístěná v líšeňském Dělňáku. Kdyby zafungovala na diváka, nebylo by stížností...
Pokud chcete vystavovat, musíte si najít vhodnou protistranu. I to, že soukromý galerista či státní instituce si kladou "preventivně" podmínky, za jakých bude umělec vystavovat, je realita. Ať už tomu říkáte cenzura nebo svoboda projevu druhé strany. I za taková rozhodnutí se na ně nemůže umělec zlobit. Musí si najít vhodnou protistranu ;-)
Jana Rašková, členka Kulturní komise MČ Líšeň, nezávislý nestraník

Vyjadřovat se může samozřejmě kdokoliv, Jano, ale právě jen sám za sebe, ne jako autorita. Tedy nejlépe v kavárně, nikoliv na zastupitelstvu.
A nesměšoval bych soukromého galeristu a veřejnou instituci. Soukromník ať si dělá, co chce, ale veřejný prostor by měl být svobodný a otevřený pokud možno všem.
Každý má jiný vkus a názory, takže stížnosti se mohou objevit vždy a proti čemukoliv. Umění je výrazem svobody projevu jednotlivce, někdy i proti postoji většiny.

To jestli nějaká výstava zafunguje na diváka se určuje podle toho, jestli si na ni někdo stěžoval nebo nestěžoval? A co kdybych si stěžoval na činnost kulturní komise? Znamenalo by to, že funguje špatně a měla by být pod dohledem?
Vyjádřit svůj názor může kdokoli, cenzurovat (resp.klást podmínky, jak píšete vy) může u soukromé galerie její majitel (dle svého uvážení a nemusí to nikomu vysvětlovat), u veřejné instituce to by měl být asi správce daného prostoru (dle jasně daných a veřejně známých pravidel, která by předtím politická reprezentace obhájila před občany).
Pokud se shodneme na tom, že Dělnický dům kulturní komisi nepatří, pak bych si především rád přečetl odpovědi kulturní komise (případně nějakého politika) na otázky formulované na konci článku...

je zajímavé, že se stále zdůrazňuje, že si stěžovali občané Líšně. Na můj dotaz (a nejen můj) kdo tedy konkrétně? Nikdo nedal žádnou odpověď. Pravidelně do Dělňáku chodím. Dělala jsem si průzkum mezi maminkami s dětmi - navštěvujeme cvičení pro děti, tak stejně i paní, která tyto cvičení lektoruje nic nezaznamenala. Obávám se, že se za abstraktní pojem "občané Líšně" schovává někdo velmi konkrétní - myslím zhruba 2 osoby....

Jinými slovy, Martine a pane Konečný.... v KCL tedy může kdokoliv vystavovat cokoliv.....tak tedy občané Líšně zaplavte Kulturní centrum Líšeň čímkoliv, hurá do toho !!!.....vždyť se tam může vystavovat a provozovat úplně cokoliv......myslím, že i veřejná instituce jakou je KCL a nejen soukromý galerista,by měla mít stanoveny (například kulturní komisí) mantinely kde (třeba 1. patro), kdy a jakou formou prezentovat to které "umění".
To už se potom můžeme bavit o tom, co je to umění a kde jsou jeho hranice.....kde jsou hranice vkusu, nevkusu, kýče, braku apod. Ale do takové diskuze se pouštět nebudu, protože nemám patent na rozum.....ale troufám si říct, že kulturní komise není spolek politiků, kteří umění nerozumí. Je tam jistě většina odborníků a profesionálů ve svém oboru.
A k autorce inkriminované výstavy paní Evě Cackové (Melo).....podstatné je také umět přijmout odlišné názory, byť jsou nepříjemné nebo kritické.....ty budou ve veřejném prostoru vždycky....a ani paní Cacková nemá jistě patent na rozum......Apropo ty stále propírané dvě fotografie, podle mého zcela osobního názoru "kukturního barbara", do celkového pojetí prezentace (výstavy) vůbec nezapadly. Fotografie by měla mluvit zcela za sebe bez provokativních a prvoplánovitých popisek.....bez nich bych stěží poznal, že se jedná o menstruační krev nějaké matky na mechu.....Pěkný den všem a Kultuře zdar.

Jardo, o obecných pravidlech pro fungování KCL či jiných veřejných institucí se bavit můžeme a jako politikům nám to i přísluší. Jen věřím, že ta pravidla anebo veřejné orgány nemají určovat hranice vkusu, případně co je nebo není kvalitní umění. Odborníci v komisích nechť se vyjadřují k těm pravidlům, ale ne k jednotlivým dílům. Připadalo by mi třeba zcela absurdní, aby nějaká komise radila umělci, že jistá provokativnější fotografie do jeho/její výstavy "nezapadá".

Martine, já myslím, že jsem svůj názor vyjádřil výše zcela zřetelně....myslím si, že kulturní komise se může a má vyjádřit k tomu, jakou formou a kde (na jakém místě) se má, dle Tvých slov, "provokativnější fotografie" objevit.......do Dělňáku či jiné veřejné výstavní prostory patřící ÚMČ Líšeň nechodí jen matky na mateřské, ale i jiné skupiny, především líšeňských obyvatel....a asi i od nich pramenily některé stížnosti.
JS

Asi jste si špatně přečetl můj otevřený dopis. Nejde už vůbec o dvě fotografie. Stále se mluví o 1. patře - byl jste tam někdy? Víte jak mají vypadat výstavní prostory? Mimochodem jde i o jakousi šatnu pro maminky s dětmi, kde se převlékají, jdou-li cvičit s dětmi.. To je tedy pro vás vhodné místo? Mohl by mi prosím někdo sdělit, kdo jsou většinou odborníci a profesionálové ve svém oboru? Mohla bych někde vidět jejich životopisy? Jak konkrétně jsou s kulturou spojeni? -

Je zajímavé, že se stále zdůrazňuje, že si stěžovali občané Líšně. Na můj dotaz (a nejen můj) kdo tedy konkrétně? Nikdo nedal žádnou odpověď. Pravidelně do Dělňáku chodím. Dělala jsem si průzkum mezi maminkami s dětmi - navštěvujeme cvičení pro děti. Stejně tak i paní, která tyto cvičení lektoruje nic nezaznamenala. Obávám se, že se za abstraktní pojem "občané Líšně" schovává někdo velmi konkrétní.

Když jsem četl vaši reakci, vybavilo se mi něco o potrefené huse. Nepodsouvejte mi laskavě něco, co jsem neřekl. Na výstavě jsem nebyl a nebudu ji ani (subjektivně) hodnotit. Také jsem neměl ani ponětí o nějaké kulturní komisi, i když musím říci, že mne její existence (vzhledem k tomu, co je vidět resp. slyšet na videu) spíše děsí.

Také se nechci se ani bavit o tom, co je ani co není umění. To, co bych rád znal (a musím říci, že po vaší reakci mě to začíná opravdu zajímat) je především odpověď na první 2 otázky, které jsou v článku. Můžete na ně prosím, z pozice zastupitele, odpovědět?

Pravidla (nebo jakýsi kulturní kodex, co už je za hranou) by měl určitě být, to souhlasím. U veřejného prostoru musí pak ten, kdo tento kodex vytvořil, být i schopen ho obhájit před veřejností. Někomu vadí nahota, někomu sprosté slova v písních, někomu může vadit cokoli spojeného s náboženstvím...
To, co nastalo je uzurpování práva na rozhodování o tom, co se smí a co nesmí, na základě subjektivních pocitů členů komise, navíc evidentně bez schopnosti svůj názor obhájit (pročetl jsem si příspěvky na facebookovém profilu vlisnicz, opravdu inspirující :-)

Pod to, co napsal p.Příborský bych se mohl podepsat.
Pěkný den

Vážený pane Konečný,
pod to, co jsem napsal já, jsem se i podepsal a stojím si za tím.
Víc se do této debaty nemíním a ani nebudu zapojovat.
Hezký den

Vážený pane Strossi,
nechtěl jsem se do této diskuze zapojovat, protože jsem "zaujatý". Nicméně vaše odpověď na prosbu p.Konečného ohledně odpovědí na 2 konkrétní otázky uvedené v článku je, přeloženo do lidové češtiny - trhněte si nohou.
Děkuji

Asi jste si špatně přečetla můj otevřený dopis. Nejde už vůbec o nějáké dvě fotografie. Stále se mluví o 1. patře - byl jste tam někdy? Víte jak mají vypadat výstavní prostory? Mimochodem jde i o jakousi šatnu pro maminky s dětmi, kde se převlíkají, jdou-li cvičit s dětmi.. To je tedy pro vás vhodné místo? Mohl by mi prosím někdo sdělit, kdo jsou většinou odborníci a profesionálové ve svém oboru? Mohla bych někde vidět jejich životopisy? Jak konkrétně jsou s kulturou spojeni?

......omlouvám se, ale závěrem jsem se nepodepsal.....Jaroslav Stross, zastupitel (ODS)

Předpokládám, že se brzo tato debata uzavře a tzv."vyšumí". Připojuji se k panu Konečnému, děkuji, že pochopil o co mi jde. Bohužel se ale odpovědí nedočkáme. O vystavené fotografie nejde. Nejsem ani jejich autorem, takže nemůžu mluvit o nějáké uražené umělecké ješitnosti. Jde tu o něco skutečně hlubšího - viz výše mé otázky v otevřeném dopisu. Jednoduše - předsedkyně kulturní komise, která snad jediná z celé kulturní komise má něco společného s výtvarným uměním (je výtvarnice), napadla výstavu na Zastupitelstvu - asi tedy nešlo o její osobní názor. Jinak by to jistě řešila někde v soukromí. Nějácí občané si stěžovali - nevíme kdo, prý matky s dětmi. Navrhuje se, že se pro příště budou "kontroverzní" díla vystavovat přímo v jejich šatnách - to znamená v 1.patře. A komise z odborníků toto schválila...Jako tvůrkyně, občanka Líšně, navíc se vztahem k Dělňáku se obávám, že bylo napadnuto svobodné právo výtvarného sebevyjádření, navíc od člověka kompetentního a to je něco, co mě stále provokuje k tomu tyto otázky řešit. Kde tedy vystavovat??????

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.