Pátek 24. května 2019
Vložil vlisni.cz on November 17, 2012
Staré Zámky - ilustrační foto (zdroj: www.pshady.cz)

Vydáte-li se od líšeňského hřbitova po žluté turistické značce, dostaneme se do malebného údolí Říčky k Muchově boudě. Tento na první pohled obyčejný úsek projdou ročně stovky turistů. Co tento první pohled tedy nabízí? Nic výjimečného. Za hřbitovní zdí se rozprostírá lesem lemované pole. Popojdeme-li o kousek dál, vejdeme na kamenitou cestu lemovanou křovím, která končí na lesní pěšině u rozcestníku Staré Zámky. Zde je nenápadná odbočka vpravo vedoucí kolem lesa do místa zvaného Staré Zámky. Líšňáci toto místo občas pojmenovávají jako Vykopávky, nebo Na vykopávkách. Dojdete-li až sem, dá se říci, že jste prošli místy, které hrály významnou roli v historii osídlování, a to hned během několika období.Ostrožská plošina nad údolím ponorné Říčky zvané Staré Zámky, byla osídlena již v období zvaném Neolit (6.000 – počátek 4.000 let před Kristem). K intenzivnímu osídlení došlo ovšem až v období Eneolitu (4.000 – 2.000 let před Kristem), kdy zde vzniklo sídliště opevněné palisádou a příkopem. Součástí tehdejších staveb bylo i ohniště a sklípek. Zajímavý objev je datován do období mladší až pozdní doby bronzové (cca 2.000 – 750 před Kristem). Jednalo se o cestu, která byla částečně vysypána říčním štěrkem a ze severní strany byla lemována zástavbou dobových chat.

Největší osídlení Starých Zámků je datováno v 7. až 9. stol., kdy zde bylo vybudováno rozsáhlé opevněné hradisko, které se zařadilo mezi významné lokality své doby. K intenzivnímu osídlování Starých Zámků došlo v období 8. Až 10. století. Největší rozmach této lokality datujeme do období 9. stol., kdy se zde nacházela hlavní obytná stavba. Hlavní vstup byl situován v nejužším místě plošiny s pomístním názvem U tří borů. Během archeologického průzkumu byla v oblasti ostrožny prozkoumána slovanská cesta, která tvořila osu osídlení. Podél cesty se nacházely obytné stavby srubové konstrukce. V zadní části areálu směrem na východ byly umístněny dílny řemeslníků.  Pravděpodobně zde stával i kostelík, který byl vystavěný z lomového kamene a velmožský dvorec. Tuto část chránil krátký val, možná doplněn věžovou bránou. Dále následovalo silně obydlené předhradí uzavřené valem. V prostoru druhého předhradí bylo nalezeno několik hrobů. Poslední obranný val se táhl kolem lesa na západní straně hradiště. Ještě dnes je val částečně patrný. Samotné hradisko zaniklo vypálením koncem 10.stol., ale až počátkem 11.stol. definitivně opuštěno. Význam hradiska je spojován s existencí jedné z odboček Jantarové stezky, která tudy procházela směrem do Moravského krasu. Z toho můžeme předpokládat, že hradisko plnilo strážní funkci právě této stezky. Jiné prameny uvádějí i možnost, že hradisko mohlo být správním střediskem, ale vzhledem k objevům v roce 1995 v ulici Za Klášterem, nelze toto jednoznačně říci. Se Starými Zámky jsou spojeny i různé pověsti. Jedna z pověstí hovoří o tom, že na Starých Zámcích se zjevuje ohnivý kohout, který chrání poklad ukrytý v zemi. Jiná pověst se zmiňuje o koženém mostu, který vedl nad údolím. Most údajně spojoval hradisko Staré Zámky s protější ostrožnou, kde mělo stát slovanské hradiště. Dnes je toto místo známé jako zřícenina Horákovského hradu.

Věřím, že i když první pohled na toto místo byl „obyčejný“, tak ten druhý je alespoň zajímavější. O Starých Zámcích existuje mnoho literatury. Pro tento článek jsem čerpal především z informací, které uveřejnil Ludvík Belcredi v knize Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme (2009). Ti, kteří se chtějí o této lokalitě dozvědět víc, jistě najdou nejednu zajímavou publikaci.Je škoda, že na rozcestí ke Starým Zámkům někdo zničil informační tabuli pojednávající o tomto místě. Naštěstí se ji podařilo najít na stránkách sdružení PS Hády. Ke stažení v pdf je v příloze pod tímto textem. 

Zadní část hradiska
Mapka rozložení hradiska (zdroj: WIKIPEDIE)
Zadní část hradiska
Pohled na kapličku
Základy budov pro zázemí archeologů
Přehledová mapka hradiště (zdroj: Infotabule PS Hády)

Kategorie: